Kampaň bez témat
Když se ohlédneme za uplynulou kampaní, nešlo si nevšimnout jedné zásadní věci. Skoro všechny strany se stavěly do opozice vůči něčemu, či někomu, „ Nechceme ANO a Babiše, nechceme komunisty, nechceme uprchlíky!“. Jen málokdo otevíral diskuzi ke skutečně závažným tématům a problémům České republiky, či představoval vize, kam by se společnost měla v budoucnu ubírat. Politici to samozřejmě s odkazem na své programy, které však čte málokdo, budou popírat, ve skutečnosti se ale politická diskuze smrskla do strašení a vyhrožování, jaké hrůzy nás čekají, pokud bude zvolen ten, či onen politický konkurent.
V diskuzi o zdravotnictví, jsme se tak především dozvídali, že „Nenecháme Babiše zdravotnictví zprivatizovat!“, v zahraničních tématech dominovalo „Nenecháme se zaplavit uprchlíky!“ a kupříkladu otázku, kde vezmeme na zvyšování důchodů tak, abychom seniorům zajistili důstojné stáří, pro jistotu nezodpověděl nikdo.
Chybí státotvorné strany, politici se zakopali.
Bohužel se stejným způsobem chovají strany i po volbách. Místo odpovědného přístupu k České republice, který v politické rovině představuje především zajištění politické stability, se dál utápějí v nesmiřitelných výrocích a vzájemných antipatiích, jakoby nepostřehly, že volby již skončily.
Hnutí ANO, které takovým drtivým způsobem vyhrálo volby, tak začne brzy zjišťovat, že vlastně nemá s kým jednat.
Tak kupříkladu PIRÁTI prohlásili, že nepovažují ANO za demokratickou stranu, jednat s ním nebudou a raději odejdou do opozice. Od anarchisticko freestylového uskupení jakým PIRÁTI jsou, se pravda nedalo, nic jiného čekat ani v případě, že by v pozici ANO, byla ODS nebo ČSSD. Inu hulení a volné stahování z netu asi mají přednost, před zodpovědnou správou státu.
Stejně tak ODS, odmítla šanci sestavit Středopravicovou vládu s ANO, ať už s Babišem, či bez něj a podobně dává od vládní zodpovědnosti ruce pryč i hnutí STAN.
Od Kalouskovy TOP 09, která doteď nepochopila, že „AntiBabiš“ jí žádné body nepřinesla, se opravdu žádná podpora čekat také nedala.
Zbývající KDU-ČSL a ČSSD, zase podmiňuje jednání neúčastí Andreje Babiše, což je skutečně dost odvážný požadavek vzhledem k tomu, jak silný mandát Babiš dostal i přes údajné kauzy, které ho měli zkompromitovat.
S SPD a Komunisty, zase vyloučil spolupráci Andrej Babiš, který si zřejmě dobře uvědomuje, že takovýto krok by se setkal se značným nepochopením i mezi členy ANO, natož samotnými voliči.
Tak kdo sestaví vládu?
Pokud jednotlivé politické strany setrvají na svých pozicích, tak se dá říci, že nikdo. Alespoň tedy pokud se týká vlády většinové. Někomu vadí Babiš, někomu celé ANO. Chtít navíc po ANO, aby se zbavilo svého lídra, který jej i svým charismatem dovedl k tak velkému volebnímu úspěchu, je dosti nehorázné a není divu, že v ANO o tom nikoho nenapadne ani uvažovat.
Samozřejmě přichází v úvahu i varianta menšinové vlády hnutí ANO, takové řešení je však velmi nevýhodné a hlavně vrhá celou zemi do víru nestability. Podíváme-li se, jakým způsobem se vedly debaty ve sněmovně v minulém volebním období, bylo by nutné složitě vyjednávat o každém jednotlivém zákonu se všemi stranami ve sněmovně, což by ve výsledku nepochybně vedlo k vykleštění každého schvalovaného zákona, do kterého by se zapracovávaly připomínky všech poslanců, jen aby pro něj zvedli ruku. K už tak zaplevelenému právnímu řádu by tak jistě přibyla vlna dalšího právního marastu, který by znásobil tak bujně rozrostlou „Právní džungli“ našeho státu. Nehledě, na to, že každé jednání sněmovny se pak může zvrhnout v jednání o vyslovení nedůvěře vládě.
Stejně tak „Velká Antibabišovská koalice“ nemá bez SPD a komunistů šanci na dostatek hlasů a představa ODS nebo TOPky, jak spolupracuje s KSČM, je dosti neuvěřitelná.
Co teď? Teď si dáme volby?!
V politice samozřejmě platí, že „Nikdy, neříkej nikdy!“ a s časem ubíhajícím od voleb, v některých stranách může převážit názor, že to „s tím ANO přece jen ve vládě zkusí“, ve většině parlamentních stran by to ale zároveň znamenalo obnovu vedení, protože jinak by se jim takový názorový obrat vysvětloval jen velmi těžko. Je však otázkou, za jak dlouho k tomu dojde a zda vůbec.
Je tak dost dobře možné, že pokud nedojde ke změně přístupu jednotlivých aktérů, skončí první pokus ANO o sestavení vlády neúspěchem. O druhý pokus pak může Miloš Zeman, při své kreativitě, požádat kohokoliv, je však jisté, že bez ANO se bude situace opakovat. Třetí pokus už je pak spíše z říše fantazie, jelikož mi není jasné, kdo by vlastně měl v té vládě být.
I proto, si tedy pouhý den po volbách, dovolím tvrdit, že blíže než nové vládě, jsme v tuto chvíli předčasným volbám.