Dost podobný text, i s řazením “mýtů”, jsem četl zde: https://www.echo24.cz/a/SUwM3/osm-mnichovskych-mytu-jaky-byl-vroce-1938-skutecny-pomer-sil

Náhoda?

Se závěrem článku autora i článkem L. Visingra naprosto souhlasím. Jenom poznámku - v článcích je to zmíněno. Německo by muselo do útoku nasadit i záložníky /hodně záložníků/ - branná povinnost byla obnovena až v roce 1935 - jenže v těch letech dospěly slabé prvoválečné ročníky z let 1915 - 1918.Nevím ale představa jak 40-letý záložník, který přežil v roce1918 peklo zákopové války a ve zdraví se vrátil domů, má rodinu a vede celkem spokojený život po překonání krize - musí zase útočit nadšeně v kulometné palbě proti betonové pevnůstce, se mě vůbec nezdá. Každý kdo byl na vojně a následně jako po deseti letech na cvičení jako "záložka" ví, že jeho aktivita a přínos pro armádu po dobu cvičení je i v mírové době velmi malá. Pro útočnou válku je potřeba mladý voják nemající ještě dostatečný pud sebezáchovy. Hitlerovi generálové to věděli a proto se jim do války ještě moc nechtělo. To se ukázalo ještě o rok později proti Polsku kdy některé jednotky složené ze záložníků odmítaly bojovat.Viz. P. Masson - Historie německé armády 1939-1945. V roce 1940 proti Francii a v roce 1941 proti Sov. svazu už to bylo jiné. Nastoupily silné poválečné ročníky odchované Hitlerjugend a "úspěch" se dostavil. Ani civilní obyvatelstvo nejevilo, na rozdíl od roku 1914 žádné nadšení, spíše obavy - lidem se začalo konečně trochu dařit a najednou ani ne po 20 letech zase hrozí válka. Otázkou je tedy zda vůbec k nějakému útoku došlo. Závěrem ještě citát, který údajně pronesl jeden ze "spolupachatelů Mnichova" B. Mussolini - sám aktivní voják z 1.s.války -několik měsíců po Mnichovu - poté co seznámil jak bylo Československo připraveno na válku. " Ještě nikdy v historii se nestalo, aby se tak dobře vyzbrojený stát vzdal bez jediného výstřelu".

Máte info, o kolik slabší byly ,,prvoválečné,, ročníky oproti těm poválečným, jestli tam byl zásadnější rozdil? A byla duceho slova reakci na Mnichov nebo na 15.3., (takhle jsem to zas četl ja) ?

Již dříve jsem četla, že se Hitler bál, jak by dopadl, kdyby nebylo uposlechnuto s kapitulací. Věděl, že máme dobrou armádu a těch bunkrů na hranicích se také obával. škoda, že jsme se nebránili. Co už ale je dobře o tom diskutovat.

Já jsem zase četl, že Hitlerovi se do podepsání Mnichovské dohody příliš nechtělo a byl by spíše pro válku. Na rozdíl od Hermana Göringa, který byl dohodou nadšený, že Německo získá pohraničí zadarmo a Hitlera pro přijetí dohody přesvědčoval. V závěru svého života v dubnu 1945 se měl Hitler vyjádřit, že přijetí Mnichovské dohody bylo chybou. Kdyby prý válka začala už v roce 1938, Německo by jí prý vyhrálo.

Je to hrdinství, kritizovat po 60 letech.

Popravde bylo v tehdejsim Ceskoslovensku neco malo pres 4 miliony Cechu. Tenkrat jeste Morava existovala a zilo tam neco pres 2 miliony narodnosti Moravanu.

V tom mate pravdu, ale Moravane byli stejne odhodlani k obrane vlasti jako Cesi. Nemate pravdu v pouziti slova "tenkrat", Morava existuje stale a existovat bude dokud ziji Moravane, bez ohledu na ceske ignoranty.

Velmi dobrý článek, který tady v polemice chyběl, protože články co tady jiní blogeři psali byly vesměs o tom, že bojovat se nemělo. To co tady mnozí diskutující v diskusi píší o tom, že jste většinu opsal je irelevantní. Tyto blogerské články nejsou diplomové práce, důležite jsou informace, které přinášejí. A jak jsem již napsal zrovna takovéto údaje tady na toto téma chyběly. Za mě

Třeba fakt, že se v Jugoslávii, především v Srbsku hlásili dobrovolníci, je znám dlouho, byl pripominan zejména, když jsme se jim odvděčili skrze uznání Kosova. A že by Rumunsko skutečně povolilo sovětské transporty, při vědomí toho, že rozzuří nejen Hitlera a Mussoliniho, ale i získá nálepku bolševického přisluhovače u dalších velmoci, které se pak na něj vykaslou, až bude ohroženo ono, o tom jsou dost oprávněné pochyby.

Jak už tady zaznělo, článek je zajisté náhodou nesmírně podobný článku Lukáše Visingra v Echu, stačí dát do vyhledávače.

Co je doplneno zde, je tvrzení o tom, že dle nedávných zjištění jsme prý měli perfektní informace o tomto všem díky široké síti německých antifašistů ve vysokých kruzích ( německé vysoké kruhy musely antifašisty primo přetékat, stejně jako v sovětských vysokých kruzích to byl zajisté samy antikomunista).

Škoda, že ona ,,nedávná zjištění,, nebyla v článku doplnena něčím konkrétnějším, asi zase jenom náhodou. Dnes, kdy sláva Moravcova udajneho superspiona Thummela už dávno pod podrobnějším zkoumáním vybledla, by to byl doslova průlomový čin, jen s podivem, proč se jim nechlubil ani samotný F. Moravec.

Zdá se, že vecni kritici Beneše mohou chtit novou munici kvůli oprávněným výtkám, že posuzují události na základě znalostí ex post. Ono je těžko představitelné, že by Beneš, pro kterého byl Mnichov celoživotním pekelným traumatem, v září 1938 zaváhal,kdyby viděl nějakou alespoň reálnou šanci.

P.S. s údaji v p. Visingra by se dala vést korektni polemika, jestli by opravdu znamenaly šanci obstát (např. zásoby, my byli v situaci obklíčené pevnosti, Německo mělo volne trasy, fakt by nemělo peníze?). Ale nemám duvod pochybovat, ze článek v Echu je založen na vlastním výzkumu.

Při nepříliš dobrých vztazích s Polskem a ještě horších s Maďarskem by Hitler mohl sáhnout ke 100% blokádě a bylo by vymalováno.

Bili jsme soběstační

Zábavný článek se spoustou zajímavých spekulací, který ovšem vynechává jedno - velmoce Anglie a Francie by nám nikdy neodpustily, že jsme se odvážili postavit jejich velmocenskému diktátu, označily by nás za agresory a postavily by proti nám celý Svět.

Za agresory by nás prohlásili zřejmě jen signatáři Mnichovské dohody, každému soudnému člověku už tehdy muselo být jasné, že agresorem je Hitler. Mein Kampf napsal už v roce 1925, kde otevřeně popsal svoje záměry, které poté začal už prakticky realizovat anšlusem Rakouska, obsazením Porýní a vyhrožování Československu.

Pokud bychom se bránili, Chemberlain i Daladier by mohli mít problém zůstat u moci, čímž by se otevřely nové možnosti.

...fantasto!...